sobota 23. dubna 2016

Den 11.


Cil: Belorado, 23 km. V 7 nas jakejsi plesnivej udrzbar mistniho alberge probouzi stylem, ze kazdymu dukladne zazvoni pronikavym zvonkem centimetr u ucha. Ofiko musi vsichni vyklidit pole do 8, ale zatim to nikdo moc nehrotil a odchody kolem 9 mezi poslednima jsou pro nas na dennim poradku. Plesnivec je prijemnej jak cesta do prace, nenecha nas ani v klidu dosnidat a uz nas pere na ulic. Ranni nepohodu zachranuje krasny pocasi a pohodova dopoledni prochazka. Sara nam tluce kliny do hlavy a tvrdi, ze si umi oliznout loket. (No, jenom si to zkuste). Ja na to, ze si umim oliznout spicku nosu, necez Sebastian bez premysleni prohlasi: "Well... I can suck my dick."




Vesnicky kramy jsou o vikendu zavreny, takze mame trochu problem schrastit neco k jidlu. Uz jsme celkem zoufali a tak vlezem do neceho co pripomina stodolu a zadonime o kus zvance. Privetiva domaci nam prichysta bagety (rano jsme se jednohlasne shodli, ze dneska bagetu ani zanic) a jeste dovali vychlazeny skopky. Nahazem to do sebe bez mrknuti oka a spolecnost nam dela cela jeji rodina. Nic za to nechce tak ji vnutime aspon zmackanou desitku a jdem si zas po svejch. 




Odpoledne potkavame naturbeny babky z Norska, prohodime par vet a za 10 minut uz je ztracime za obzorem. Pak dva Svycary, prvni za sebou na dvoukolaku tahne dva bagly a druhej nema nic. Prej ze ma transplantovanou hercnu a best friend ho vytahl na camino, aby si trochu protahl nohy. Pak Australana s metr dlouhym objektivem a krosnou jak barak, a nakonec miniaturni Japonku, ktera nabaluje Sebastiana.


Dneska mam dobrou naladu a jde se mi dobre. Trochu nezazivnej je asi 6 km dlouhej usek pred Beloradem, kde se jde vedle dalnice, cesta je rovna jak podle pravitka a neni videt ani konec ani zacatek. Pred nama se melou zlovestny cerny mraky, tak radeji pridavame do kroku. V momente kdy se nam za zadkem zabouchnou dvere od alberge, spusti se takovej slejvak, ze jenom koulime ocima a otirame si cela. Lidi co prisli 10 min po nas uz jsou zmokli jak slepice. 




Ubytko je celkem k svetu, ovsem poutnicky menicko slozeny z rozblemtane chlebove polivky, pripalenych masovych kouli s gumovejma hranolkama a zdrclyho pudinku stoji za starou berlu. Dost tady postradam nejaky zdravy jidlo, ale kdyz clovek prijde hotovej po celym dni tak se mu to fakt nechce resit. Vecer zakoncujem s vinem v ruce u kulecniku a infantilnich deskovych her.



3 komentáře:

  1. Tak sem si dal půl hoďku čtení kámo a vypadá to velice záživně i odsud z vyschlýho Brna :D Chvíli jsem měl záchvaty smíchu a chvíli jsem tě trochu litoval, ale pak si vzpomenu na nějaký tvý kecy a říkám si: Jen ať trpí zmetek jeden :) Ne vážně - seš dobrej, vydrž, užij si to tam a držím ti palce!
    Akce plešoun mě pobavila :D Zdraví Závi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dik ty previte! Moc nehrot posku at to stihnu do leta dotahnout.

      Vymazat
    2. Kámo, já tam teď chodím spíš tak sporadicky max.2krát týdně. Jen na údržbu. Takže buď v klidu nikam ti neuteču. Jinak piš dál, pořád čtu každej novej den. Haha je to hrubý.

      Vymazat